Kdo je to daňový poradce

    Mezi většinou lidí je tato profese zahalena tajemstvím, a ani vlastně nevědí, k čemu by jim mohla být dobrá. Vědí, že k advokátovi mají jít tehdy, když se chtějí rozvést, když jim někdo něco trvale bere, pokud jsou, nedej Bože, předvoláni k soudu, ale k čemu daňový poradce?

    Daňový poradce je člověk, který nejprve musel složit poměrně náročné zkoušky, kdy ho zkoušeli jak jeho budoucí kolegové, tak pracovníci finančních úřadů. Po té byl zapsán do seznamu daňovým poradců, vedeného Komorou daňových poradců. Nezbytnou podmínkou tohoto zápisu je pojištění daňové poradce proti škodám, které svým špatným postupem může klientovi způsobit. Členství v této komoře je pro daňové poradce povinné. Měl by být tedy vybaven rozsáhlými znalostmi práva a to jak v oblasti daňové, tak obecné. Toto je společný znak všech daňových poradců a s trochou nadsázky můžeme říci, že asi jediný. Vše další již závisí na konkrétním jedinci. Některý daňový poradce se zabývá především vedením účetnictví, někdo si sloužil auditorské zkoušky, někdo pracuje ve velkých auditorských firmách, resp. v jejich daňových odděleních a někdo se specializuje na konkrétní oblast daňové problematiky.

    Každý podnikatel potřebuje, a domnívám se, že ho potřebuje opravdu každý, svůj typ daňového poradce. Zatímco nadnárodní firmy požadují, resp. jejich vlastníci, využití služeb velké pětky, kde jsou tyto služby obvykle rovnou spojeny s provedením auditu, tak např. autodopravce s jedním vozidlem preferuje daňového poradce, který mu bude zároveň vést účetnictví. A mezi těmito dvěma extrémy se najde nepřeberné množství variant, kdy po daňovém poradci můžeme chtít, aby zároveň ošetřoval smlouvy, aby byly z daňového hlediska jednoznačné, a pro podnikatele výhodné, nebo po něm dokonce můžeme přípravu takových smluv chtít. Můžeme chtít, aby nám rovnou navrhl typ smlouvy a často se ani nedá přesně určit hranice mezi daňovým poradenstvím a poradenstvím v dané oblasti.

    Někdy je daňový poradce používán, a jestliže je to hlavní důvod využití jeho služeb, považuji to trochu za degradaci jeho služeb, k odložení daňového přiznání. Ten, komu zpracovává daňové přiznání daňový poradce má totiž ze zákona odloženou lhůtu pro podání daňového přiznání o tři měsíce, pokud plnou moc, kterou zplnomocňuje daňového poradce uloží v termínu pro podaní daňového přiznání u správce daně. Vzhledem k tomu, že daň je splatná v den, kdy se podává daňové přiznání, tedy o tři měsíce později, může to přinést zajímavý finanční efekt.

   

 

Jak si vybrat vhodného daňového poradce, a k čemu ho využít

    Výběr daňového poradce není jednoduchou otázkou. Každý podnikatel by si měl předem srovnat, jaké požadavky bude na daňového poradce mít. Je nesmyslné, aby, již zmíněný malý autodopravce, využíval služeb někoho z velké pětky, s několikatisícovou sazbou za hodinu. Možnost jednání v kterémkoliv světovém jazyce, stejně jako perfektní znalost fúzí a dvojího zdanění stejně nikdy nevyužije. Stejně nesmyslné je, aby firma s mezinárodní účastí využila daňového poradce s hodinovou sazbou několik stokorun, neboť taková sazba mu ani neumožňuje nákup velkého právního softwaru, a pravidelná několikatisícová školení.

    Jestliže se tedy pohybujeme s naší podnikatelskou činností, v nějaké ne zcela obvyklé a zcela jednoduché oblasti, musíme zvážit, který daňový poradce pro nás bude výhodnější. Zda ten s levnější sazbou, který se v dané oblasti nepohybuje a nebo naopak ten dražší, který však Váš problém vyřeší za desetinu doby, protože takový problém řešil již mnohokrát, a takovou smlouvu již sepisuje poněkolikáté. Zároveň se mohou hodit jeho úzce specializované znalosti z dané oblasti, takže se může hodit třeba rada, aby se podnikatel přestěhoval do jiného kraje, neboť v jiném kraji mají u soudu jiný pohled na jeho přístup k některé z daňových otázek. Důležitá může být, ač to zní paradoxně, i informace, kdy Vám sdělí, že na Vámi položenou otázku nelze odpovědět, protože na ní není ustálený názor.

    Daňový poradce by měl vždy podnikatele vyjít levněji, než když jeho služeb nepoužije. Jinými slovy daňový poradce by si měl vždy na svoji činnost vydělat. Jednak to může být tím, že upozorní podnikatele na jeho postup, který je v rozporu se zákonem a může být předmětem doměrku, tam šetří výdaje za tyto sankce, za druhé pomůže s daňovou strategií. Zde však musí být podnikatel ochotný svěřovat se svými plány. A tak je třeba pozdě, pokud se podnikatel pochlubí daňovému poradci se svým novým osobním automobilem, který si pořídil, včetně posledního výkřiku audiotechniky. Takto totiž z této techniky neodečte DPH a bude ho dlouhou dobu odepisovat. Pokud by si však audiotechniku koupil a nechal zabudovat až druhý den, a cena nepřevýšila 40 tisíc Kč, mohl si toto zařízení rovnou uplatnit do nákladů a ještě uplatnit nárok na odpočet DPH. Což byl jenom malý příklad daňové optimalizace a strategie daňového plánování.

    Další oblastí pomoci bývá zastupování podnikatele při jednání s pracovníky finančních úřadů, kdy má znalosti třeba o tom, jak sepsat protokol o ústním jednání, aby se s ním později dalo vhodně argumentovat u soudu, dokáže lépe odrážet nelegitimní otázky pracovníků správce daně a dohlédne na to, aby práva podnikatele nebyla zkrácena.

Poslední oblastí, která se však těžko ovlivňuje jsou osobní sympatie a důvěra mezi daňovým poradcem a podnikatelem. I když je daňový poradce ze zákona vázán mlčenlivostí o všech skutečnostech, které se při výkonu své činnosti dozví, osobní důvěra je nenahraditelná.

 

Kompletní seznam daňových poradců naleznete na stránkách Komory daňových poradců.

 

Přeji šťastnou ruku při výběru.